6.1
Způsoby oznamování prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému
JUDr. Pavel Koukal
Jak již bylo uvedeno, zákon ohledně konkrétních způsobů oznamování prostřednictvím vnitřního oznamovacího systému neomezuje povinné subjekty co do určení druhů nebo počtu způsobů oznamování. Pouze ve svém ustanovení § 9 odst. 2 písm. a) ZOCH obecně požaduje, aby měl oznamovatel vždy možnost podat oznámení co do jeho formy písemně i ústně nebo na svou žádost osobně.
Určení konkrétních způsobů oznamování a jejich organizačně-technická realizace jsou pak v rámci shora uvedeného obecného požadavku již zcela na povinném subjektu, který je však povinen u každého takto nastaveného způsobu oznamování splnit všechny zákonné požadavky, jakož i požadavky popsané v předchozí kapitole. Je pak přitom na oznamovateli, jakým konkrétním způsobem oznámení podá, resp. kterou z možností učinění oznámení využije.
V tomto směru přitom platí, že písemná forma oznamování je splněna jak v případě písemné listinné podoby oznámení (listovní zásilka anebo jiná listina), tak i v případě písemné elektronické podoby oznámení (elektronická datová nebo obdobná zpráva).
Pokud jde o ústní oznámení, tak toto lze ve smyslu čl. 9 odst. 2 směrnice učinit telefonicky nebo prostřednictvím jiných systémů hlasových zpráv a na žádost oznamovatele prostřednictvím osobní schůzky v přiměřené lhůtě. Ve smyslu ustanovení § 12 odst. 1 ZOCH je "přiměřená lhůta" vymezena tím, že se tak musí stát nejdéle do 14 dnů ode dne, kdy o to oznamovatel požádal.
V současné mezinárodní praxi whistleblowingu je i pro české prostředí významné, že stále většího významu nabývají moderní technologické platformy pro oznamování, které umožňují nejen ukládání a správu datových i hlasových oznámení, ale jež současně zaručují i vysokou úroveň technického zabezpečení takto zpracovávaných osobních údajů a dalších informací.
V širším evropském…
