1.1
ESG a trvalá udržitelnost z pohledu práva a účetnictví
JUDr. Pavel Koukal
ESG (Environmental, Social, Governance) představuje v prostředí Evropské unie hlavní rámec pro prosazování konceptu trvale udržitelného rozvoje a udržitelné činnosti podniků a dalších organizací, který zahrnuje jak jeho environmentální, tak i sociální a správní (řídící) faktory a souvislosti. V tomto směru tak nelze ESG omezovat pouze na dílčí kontext trvale udržitelných investic a udržitelného financování, neboť jeho celkový záběr a rozsah je podstatně širší a komplexnější.
V těchto souvislostech nastal velmi rychlý a razantní rozvoj agend ESG zejména po roce 2019 v návaznosti na široké iniciativy Evropské komise nazvané jako "Zelená dohoda pro Evropu" (Green Deal), které mají Evropskou unii nasměrovat na cestu ekologické transformace s cílem dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Green Deal má přitom současně podporovat přeměnu EU "na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou".
Z praktického pohledu je zásadní, že ESG je rámcem pro komplexní a meziodvětvový přístup, kde se uplatňují a vzájemně prolínají jak všechny relevantní oblasti politik Evropské unie, tak i jednotlivé oblasti ochrany klimatu a životního prostředí, energetiky, dopravy, průmyslu, zemědělství, udržitelného financování, sociálních a dalších lidských práv anebo správy a řízení organizací. Je to tedy dnes natolik rozsáhlá a složitá problematika, že je velmi obtížné se v ní vůbec orientovat a zejména pak rozlišovat konkrétní vzájemné souvislosti a možné dopady ESG na činnost podniků i jiných organizací.
NahoruCo znamená ESG
Jak již bylo uvedeno, ESG představuje komplexní rámec a soubor politik, nástrojů a opatření pro prosazování konceptu trvale udržitelného rozvoje, který zahrnuje a zohledňuje environmentální, sociální a správní (řídící) faktory.
Tyto základní skupiny faktorů jsou přitom konkrétně vyjadřovány důrazem na základní environmentální aspekty (E), které zahrnují dopady na okolní životní prostředí, udržitelnost, snižování emisí, odpadů a energetické náročnosti, jakož i na aspekty sociální (S), zejména lidská práva, odpovídající pracovní podmínky a ochranu zdraví, a v neposlední řadě i na governance aspekty (G), které zohledňují nastavení a strukturu vedení organizace, etické a transparentní řízení, protikorupční opatření a opatření na prevenci střetu zájmů.
NahoruKoho se ESG týká
Z hlediska celkového rozsahu a konkrétních dopadů jednotlivých agend ESG na společnost, ekonomiku i běžný život lze konstatovat, že se ESG již dnes týká nejen vládních úřadů, finančních institucí, obchodních společností, ale i sociálních, kulturních a školských zařízení. Zásadní dopady ale nové požadavky ESG přinesou zejména pro podnikatelské subjekty, a to nejen pro velké obchodní společnosti, jichž se budou bezprostředně týkat povinnosti spojené s tzv. nefinančním reportingem a náležitou péčí v oblasti udržitelnosti, ale v řadě ohledů i středních a malých podniků.
V tomto směru je třeba si uvědomit, že jednotlivé agendy zájmů ESG jsou spojeny jednak s širokými inciativami a právními předpisy orgánů Evropské unie, a současně i s navazujícími právními předpisy členských států EU, které provádějí požadavky unijních předpisů do vnitrostátního právního prostředí, a to buď formou transpozice (v případě evropských směrnic) anebo adaptace (v případě přímo aplikovatelných nařízení) příslušných požadavků.
Na tomto základě je tedy třeba se v našich podmínkách u ESG orientovat jak v požadavcích výchozí právní úpravy Evropské unie, která je již nyní poměrně rozsáhlá, tak následně i v prováděcí vnitrostátní úpravě České republiky, která je v tomto směru postupně připravována a přijímána.
NahoruJaké jsou hlavní agendy ESG
Abychom byli schopni se orientovat v rozsáhlé a velmi složité problematice ESG, je nejprve třeba vymezit její hlavní agendy, a to ve smyslu hlavních oblastí společného zaměření a odpovídající právní úpravy. Platí přitom, že hlavní ESG agendy jsou z právního hlediska v různých fázích legislativního procesu, a to jak na evropské, tak i na vnitrostátní úrovni jednotlivých členských států EU.
V tomto směru lze, samozřejmě s velkou mírou zjednodušení, rozlišovat následující hlavní agendy ESG:
-
agenda vykazování nefinančních informací a reportingu udržitelnosti podniků (Non-financial/ Sustainability Reporting);
-
agenda náležité péče v oblasti udržitelnosti podniků (Sustainability Due Diligence);
-
agenda EU Taxonomie (EU-Taxonomy Regulation);
-
agenda ochrany před nekalými praktikami u zelených environmentálních tvrzení (Green Claims, Greenwashing).
Takto vymezené hlavní ESG agendy nejsou samozřejmě ve svém obsahu, dopadech a případných vzájemných souvislostech izolované, naopak v řadě otázek velmi úzce souvisejjí a vzájemně se doplňují a ovlivňují. To se týká především ESG reportingu udržitelnosti, který ve svém širším pojetí samozřejmě prostupuje i všemi zbývajícími agendami ESG, neboť zjišťování, vykazování a sledování nefinančních informací je logickým základem celé koncepce udržitelnosti.
Kromě toho existují i další, relativně samostatné a do určité míry i specifické ESG agendy, a to zejména v odvětví real estate a v odvětví poskytování finančních služeb a udržitelného financování.
NahoruVykazování nefinančních informací v oblasti udržitelnosti a ESG reporting
Pokud jde o vykazování nefinančních informací v oblasti udržitelnosti a ESG reporting, tak zde již legislativní úsilí v rámci Evropské unie došlo velmi daleko a mimo jiné přináší i zásadní přelom ve výkaznictví obchodních společností.
V tomto směru je třeba uvést, že historicky první směrnicí EU, která zavedla povinnosti spojené s vykazováním informací o udržitelnosti, byla směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/95/EU ze dne 22. října 2014, kterou se mění směrnice 2013/34/EU, pokud jde o uvádění nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými podniky a skupinami (Non-Financial Reporting Directive, NFRD). Tato směrnice ukládala vybraným velkým společnostem (podnikům) zveřejňovat informace o svých činnostech ve stanovených oblastech s cílem zajistit transparentnost a podporu investorům a spotřebitelům ohledně posouzení vlivu podniků na životní prostředí a globálně na celou společnost, to znamená tzv. povinnost nefinančního reportingu.
V tomto směru byly požadavky NFRD transponovány do ustanovení § 32f a násl. zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, když účetní jednotkou povinnou uvádět nefinanční informace byla (do 31. prosince 2023) pouze velká účetní jednotka, která byla obchodní společností a zároveň subjektem veřejného zájmu, pokud k rozvahovému dni překročila kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců v průběhu účetního období, anebo konsolidující účetní jednotka velké skupiny účetních jednotek, která je zároveň subjektem veřejného zájmu, pokud k rozvahovému dni překročila na konsolidovaném základě kritérium průměrného počtu 500 zaměstnanců v průběhu účetního období.
Tuto směrnici NFRD koncem roku 2022 nahradila nová směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2464 ze dne 14. prosince 2022, kterou se mění nařízení (EU) č. 537/2014, směrnice 2004/109/ES, směrnice 2006/43/ES a směrnice 2013/34/EU, pokud jde o podávání zpráv podniků o udržitelnosti (Corporate Sustainability Reporting Directive, CSRD), jejíž požadavky musejí členské státy postupně transponovat do vnitrostátních právních řádů.
Hlavním cílem CSRD je, aby co nejvíce společností (podniků) zveřejňovalo relevantní informace o rizicích, příležitostech a dopadech své činnosti na životní prostředí. V tomto směru CSRD jednak výrazně rozšiřuje počet podniků, které musí poskytovat informace o udržitelnosti, a současně zavádí podrobnější požadavky na podávání zpráv o dopadech na životní prostředí, lidská úprava, sociální standardy a rizika související s udržitelností (ESG reporting).
Povinně zveřejňované informace se nově řídí rámcem Evropských standardů pro podávání zpráv o udržitelnosti (European Sustainability Reporting Standards, ESRS), které jsou závazné pro všechny členské státy EU, bez ohledu na vnitrostátní právní úpravu. V této souvislosti CSRD mimo jiné zavedla koncept dvojí významnosti (materiality), kdy ESG reporty musí podávat zprávy jak o faktorech udržitelnosti ovlivňujících přímo…
