3.2
Trestní a protikorupční compliance
JUDr. Pavel Koukal
Druhou z hlavních oblastí zájmu podnikové compliance je trestní a protikorupční compliance (Criminal & Antibribery Compliance), jejímž cílem je identifikovat a řídit zejména rizika spojená s trestní odpovědností právnických osob (odpovědností za trestné činy) a trestním postihem korupčního chování.
V širším slova smyslu však někdy bývají do oblasti trestní a protikorupční compliance zahrnována rizika spojená se všemi druhy možné sankční odpovědnosti vyplývající z veřejnoprávních předpisů, tj. včetně správní (administrativně právní) odpovědnosti za přestupky.
Z hlediska korporátní praxe je přitom zásadní skutečností, že se trestní právo a trestní postih korupce již v současnosti obchodních společností bezprostředně týkají, neboť tyto mohou být přímo trestně odpovědné za naprostou většinu trestných činů podle zvláštní části trestního zákoníku.
Z praktického pohledu a možných rizik přitom v úvahu připadá zejména trestní odpovědnost obchodních společností za majetkové, hospodářské a daňové trestné činy (např. podvod, pojistný podvod, úvěrový podvod, dotační podvod, legalizace výnosů z trestné činnosti, zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby atd.), jakož i za trestné činy proti životnímu prostředí a korupční trestné činy.
Základem trestní odpovědnosti právnických osob je přitom zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, který nabyl účinnosti 1. ledna 2012 a umožňuje, aby i obchodní společnosti bylo možné za stanovených podmínek trestně stíhat pro trestné činy, kterých se dopustí fyzická osoba v postavení člena jejich orgánů, zaměstnance anebo i vybrané další, s nimi spojené osoby.
V tomto směru je přitom z pohledu podnikové compliance dáno obecné riziko spočívající v tom, že se člen orgánu, zaměstnanec anebo jiná obdobná osoba svým protiprávním jednáním dopustí trestného činu (a je tedy jeho pachatelem), který je přitom současně přičítán i obchodní společnosti. Podmínkou přitom ale je, že trestný čin byl odpovědnou fyzickou osobou spáchán v zájmu korporace nebo v rámci její činnosti.
Z hlediska trestní compliance je zásadní i neobyčejně široký rozsah trestných činů, za které může být obchodní korporace trestně odpovědná. Platí totiž, že vznik trestní odpovědnosti právnické osoby je možný v zásadě u všech zločinů a přečinů podle trestního zákoníku, s výjimkou relativně málo trestných činů, u kterých je odpovědnost právnické osoby pojmově vyloučena (trestné činy zabití, vražda novorozeného dítěte matkou, účast na sebevraždě, rvačky apod.). Vedle toho je trestní odpovědnost právnické osoby vyloučena i v případě trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže podle § 248 odst. 2 TZ, a to z důvodu, aby se zabránilo dvojímu postihu v trestním a správním řízení (u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže).
S možnou trestní odpovědností jsou samozřejmě spojena, stejně jako v dalších oblastech zájmu korporátní compliance, i příslušná compliance rizika a možné negativní důsledky a dopady na obchodní společnost. Ty představují zejména tresty uložené za trestný čin soudem, když obchodní společnosti jakožto právnické osobě je možné samostatně ukládat tresty a ochranné opatření zabrání věci. Pokud jde o výčet trestů, právnické osobě lze uložit jednak v praxi nejčastější peněžitý trest, který se ukládá v denních sazbách. Kromě toho lze uložit i další tresty, jako je propadnutí majetku, propadnutí věci, zákaz činnosti, zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti ve veřejné soutěži, zákaz přijímání dotací a subvencí, uveřejnění rozsudku a konečně i výjimečný, "absolutní" trest zrušení právnické osoby.
Obdobně jako tomu je v případě odsouzených fyzických osob, i v případě odsouzených právnických osob se zapisují záznamy o pravomocném odsouzení do zvláštního registru, kterým je Rejstřík trestů právnických osob.
NahoruZproštění trestní odpovědnosti
Do oblasti trestní compliance přinesla zásadní změnu novelizace zákona o trestní odpovědnosti právnických osob z roku 2016, když s účinností od 1. prosince 2016 zavedla i pro obchodní společnosti možnost zproštění se trestní odpovědnosti, která je upravena v ustanovení § 8 odst. 5 ZTOPO. Podle tohoto exkulpačního ustanovení se právnická osoba trestní odpovědnosti zprostí, pokud vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání trestného činu ze strany svých zaměstnanců, členů orgánů anebo jiných obdobných osob zabránila.
Vzhledem k tomu, že toto nové široké a poměrně vágní zákonné ustanovení vyvolalo řadu výkladových otázek, vydalo Nejvyšší státní zastupitelství (NSZ) k jeho výkladu metodický pokyn nazvaný "Aplikace §…
