38.2
Osobní působnost Směrnice a podmínky ochrany oznamovatelů
JUDr. Pavel Koukal
Jednou z klíčových otázek každého modelu whistleblowingu je, na které skupiny fyzických osob – v rámci organizace anebo i mimo ni – se vztahuje ochrana oznamovatele, tj. jaký je rozsah osobní působnosti.
Směrnice EU o whistleblowingu upravuje v článku 4 svou osobní působnost tak, že se vztahuje na následující oznamující osoby pracující v soukromém nebo veřejném sektoru, které získaly informace o porušení práva Unie v pracovním kontextu:
-
osoby mající statut pracovníka (zaměstnance) včetně státních zaměstnanců;
-
osoby, u kterých pracovní anebo služební poměr mezitím skončil (bývalí zaměstnanci);
-
osoby, které mají status osob samostatně výdělečně činných;
-
akcionáři a osoby náležející do správního, řídícího nebo dohledového orgánu podniku, včetně nevýkonných členů;
-
dobrovolníci a placení či neplacení stážisté;
-
veškeré osoby, které pracují pod dohledem a podle pokynů zhotovitelů, subdodavatelů a dodavatelů.
Z hlediska vymezení osobní působnosti Směrnice lze přitom konstatovat, že se toto vymezení v zásadě nijak neodlišuje od vymezení osobní působnosti většiny současných modelů whistleblowingu, tj. ochrana oznamovatelů se vztahuje jak na současné a bývalé zaměstnance, tak i na některé osoby stojící mimo organizaci.
NahoruPodmínky ochrany…