dnes je 21.11.2024

Input:

Loajalita versus veřejný zájem

27.3.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

32.1
Loajalita versus veřejný zájem

JUDr. Pavel Koukal

Od svého vzniku je whistleblowing spojen s klíčovým a současně velmi citlivým momentem, a to s prolomením loajality oznamovatele vůči zaměstnavateli, resp. obecně k organizaci, ke které je oznamovatel často vázán nejen smluvním, ale do určité míry i osobním vztahem. Tento vztah je tak v řadě případů emocionálně vnímán i jako vztah založený na bázi "věrnosti", kterou je třeba zachovat i ve složité situaci a v těžkých časech a kdy je porušení loajality v tomto směru nezřídka chápáno jako určitá "zrada".

Tato okolnost je pak umocňována i tím, že prolomení loajality s sebou samozřejmě nese i závažné a zcela konkrétní právní souvislosti a dopady, zejména porušení povinnosti mlčenlivosti o všech skutečnostech, o kterých se zaměstnanec anebo jiná smluvně zavázaná osoba dozví po dobu trvání smluvního vztahu, a to včetně povinnosti dodržovat obchodní, státní, služební anebo jim na roveň postavené tajemství.

Z hlediska vnitřního zvažování oznamovatele jsou do značné míry jednodušší ty závažné případy, na které se vztahuje oznamovací povinnost a kdy je zaměstnanec výslovně povinen některá protiprávní jednání, resp. trestné činy oznámit orgánům činným v trestním řízení, jinak by se sám vystavil nebezpečí spáchání trestného činu neoznámení trestného činu (§ 368 TZ), popř. nepřekažení trestného činu (§ 367 TZ).

Pokud pomineme tyto případy, je každý whistleblower zpravidla konfrontován s vysokým stupněm osobního rizika, že bude v souvislosti se svým oznámením sám obviněn z celé řady "zločinů" proti zaměstnavateli, a to od porušení pracovní kázně, přes "vyzrazení" utajovaných skutečností v rámci obchodního, státního anebo služebního tajemství, až po způsobení závažné hmotné škody či jiné újmy (poškození dobré pověsti apod.), a že bude v tomto směru ze strany organizace vystaven silnému nátlaku.

Logicky jen málokdo je ochoten taková rizika podstoupit za situace, kdy ví, že mu interní prostředí organizace anebo příslušná právní úprava potřebnou ochranu proti odvetným opatřením organizace (zaměstnavatele) reálně neposkytnou.

Jak již bylo v předchozích kapitolách této publikace zmiňováno, tak

Nahrávám...
Nahrávám...