39.3
Interní a externí oznamování
JUDr. Pavel Koukal
Návrh zákona o ochraně oznamovatelů upravuje jednotlivé kanály a formy oznamování protiprávního jednání formálně zčásti odlišně, než tak činí Směrnice EU o whistleblowingu.
Podle návrhu zákona totiž lze oznámení učinit, aby byly splněny podmínky ochrany oznamovatele, prostřednictvím:
-
vnitřního oznamovacího systému, který věcně představuje interní kanál pro oznamování ve smyslu Směrnice;
-
Ministerstva spravedlnosti, jako orgánu určeného pro zajišťování externího kanálu pro oznamování;
-
orgánu veřejné moci příslušného podle jiného právního předpisu;
-
zveřejněním, za splnění zákonem stanovených podmínek.
NahoruVnitřní oznamovací systém
Jak již bylo shora uvedeno, vnitřní oznamovací systém (dále také jen "VOS") dle návrhu zákona o ochraně oznamovatelů plní funkci interního kanálu pro oznamování ve smyslu článku 7 a násl. Směrnice.
VOS je v návrhu zákona definován tak, že jde o soubor postupů a pravidel stanovených pro podávání oznámení, který splňuje podmínky stanovené tímto zákonem.
Povinnost zavést VOS mají následující zaměstnavatelé:
-
veřejní zadavatelé podle zákona o zadávání veřejných zakázek, a to s výjimkou obcí s méně než 10 000 obyvatel (to neplatí u obcí s rozšířenou působností) a veřejných zadavatelů zaměstnávajících méně než 50 zaměstnanců;
-
zaměstnavatelé, kteří v uplynulém kalendářním čtvrtletí zaměstnávali v průměru nejméně 50 zaměstnanců; nebo
-
orgány veřejné moci vykonávající činnost v oblasti správy daně z příjmů právnických osob nebo správy odvodu za porušení rozpočtové kázně nebo zaměstnavatel vykonávající činnost v oblasti daně z příjmů právnických osob;
-
orgány veřejné moci a osoby vykonávající činnost v oblasti bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na pozemních komunikacích, ochrany životního prostředí, bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a ochrany spotřebitele;
-
zaměstnavatelé vykonávající činnost ve vybraných oblastech finančních služeb, finančních produktů a finančních trhů.
Takto vymezené organizace označuje návrh zákona za tzv. povinné subjekty a ukládá jim povinnost zavést vnitřní oznamovací systém do 90 dnů ode dne účinnosti tohoto zákona.
V rámci VOS je přitom povinný subjekt povinen zajistit zejména:
-
určení tzv. "příslušné osoby", která vykonává práva a povinnosti v souvislosti s přijímáním oznámení a posuzováním jeho důvodnosti;
-
organizační opatření k podávání oznámení;
-
opatření, aby se s oznámením mohla seznámit pouze příslušná osoba;
-
informování oznamovatele o průběhu a výsledcích posouzení důvodnosti oznámení příslušnou osobou (srov. "poskytnutí zpětné vazby" dle Směrnice).
Významné v této souvislosti je, že VOS může být spravován i (externě) třetí osobou, a že povinné subjekty mohou VOS sdílet.
Příslušná osoba, určená povinným subjektem k zajišťování a spravování vnitřního oznamovacího systému, musí splňovat podmínky bezúhonnosti stanovené přímo v zákoně a plnit následující úkoly a povinnosti:
-
přijímá a zkoumá důvodnost oznámení učiněného prostřednictvím VOS;
-
navrhuje povinnému subjektu opatření k nápravě protiprávního stavu v návaznosti na učiněné oznámení;
-
zachovává mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděla při výkonu práv a povinností podle tohoto zákona, a to i po ukončení výkonu těchto práv a povinností, pokud zákon nestanoví jinak;
-
zajišťuje ochranu totožnosti oznamovatele, dalších osob, na něž se také vztahuje ochrana dle zákona, jakož i osob uvedených v oznámení;
-
postupuje při výkonu práv a povinností podle tohoto zákona nestranně.
Platí, že prostřednictvím VOS lze oznámení o protiprávním jednání učinit ústně či písemně, přičemž pokud o to oznamovatel požádá, je příslušná osoba povinna bez zbytečného odkladu přijmout oznámení osobně.
Příslušná osoba je povinna přijetí oznámení potvrdit do 7 dnů ode dne jeho přijetí, a to s určitými malými výjimkami. Posoudit důvodnost oznámení a informovat oznamovatele o výsledcích posouzení je příslušná osoba povinna do 30 dnů ode dne přijetí oznámení. Tuto lhůtu lze přitom ve skutkově nebo právně složitých případech opakovaně prodloužit až o 30 dnů, nejvýše však dvakrát. Z toho vyplývá, že maximální možná lhůta pro posouzení důvodnosti oznámení a informování oznamovatele činí celkem 90 dnů.
V rámci prošetřování oznámení, které návrh zákona označuje jako "posuzování důvodnosti oznámení", není…
